Možná by se teď někomu mohlo zdát, že vám teď budu vyprávět o výletě do Berlína, ale chyba! my jsme tentokrát navštívili LONDÝN. Náš trip začal srazem dne 25.1. 2016 ve 23:00 na Lužickém náměstí, když jsme se tam všichni sešli. Docela nás pobavilo, že jeden člen z naší skupiny sebou neměl ani malý batůžek, pouze kartáček v kapse, který ještě strčil ke mě do tašky :D Ale samozřejmě ani my toho sebou moc neměli, jeli jsme jen na otočku. I když jsme vyjížděli na noc, cesta byla docela veselá a rychle ubíhala, možná to bylo také tou trochou alkoholu, ale to si řidič asi nemyslel. Řidič trpěl jako pes, obzvlášť když cca 80km před Berlínem všichni usnuli a já v autě zůstal jen s rádiem a hustym Wimpym. Jelikož jsme odlítali z Berlína, nemohli jsme si odpustit jednu krabičku, která měla/má být nejoblíbenější na světě. Zaparkovali jsme kousek od ní a došli si to, po nějaké chvilce hledání jsme si mysleli, že jsme tu zbytečně, ale nevzdali jsme to a po pár minutách jsme konečně logovali. Poté cesta opět k autu a vyrazili jsme na letiště. Tam jsme si našli krásné místečko k zaparkování a už se těšili na letištní kontrolu, nikoho z nás naštěstí nezatkli a my jsme si šli na chvíli odpočinout a počkat na naše letadlo, letělo nám to zhruba kolem 7-8 hodiny ranní. Těsně před nástupem se vedle nás posadila slečna, která začala jíst jakousi bagetu, ze které se nám málem jeden člen pozvracel, naštěstí tento pocit byl odbourán a my klidně mohli letět. Bagetka byla vajíčková, a jelikož dotyčný měl už delší dobu rozhašený žaludek, měl opravdu na krajíčku :D Let netrval nijak dlouho a začali jsme klesat. Dále jsme měli nasednout na autobus a dostat se do centra a hle! První problém, měli jsme objednané lístky do předu, ale na letišti nám bylo řečeno, že společnost se kterou jsme měli absolvovat cestu vlastně už neexistuje :D První moje myšlenka, když nám to projíždějící řidič oznámil, bylo, že je 60 liber nenávratně v pr**li.... Existuje, ale přestala obsluhovat letiště Stansted a my měli starosti navíc... Tak jsme přemýšleli co budeme dělat, naštěstí jsme dostali dobrou radu a odjeli s jiným autobusem, který měl nahrazovat ten minulý. Docela se nám ulevilo, když jsme seděli a měli namířeno do centra Londýna :) Dorazili jsme na známé nádraží King’s Cross. Naprosto jinam, než jsmě měli původně přijet, ale.... Náš první plán byl se dobře najíst, nejlépe klasickou anglickou snídaní. Našli jsme takovou příjemnou hospůdku a tam se pořádně nadlábli. A napojili - pinta pivka za £4.10 sice nepatří z nejlevnějších, ale dal jsem si rovnou dvě - já sem v aute pít nemohl :D Všude kde jsme prošli jsme samozřejmě kontrolovali, jestli se tam nenachází nějaká krabička a když, tak se stala naší obětí. Nebylo to tak horké, ale když se nějaká namanula, zobli jsme ji :) Další náš cíl byl najít náš předem objednaný hotel resp. domácí hotýlek, a když už jsme stáli před ním měli jsme konečně pocit, že si na chvíli odpočineme a taky že jo, pokojíček nás příjemně překvapil a všichni jsme si zhruba na hodinku zalezli do postele a dali si šlofíka, vždyť jsme celou noc nespali. Pak jsme vyrazili na pořádný lov jak kešek, tak nádherných pohledů na krásy Londýna. Viděli jsme památky proslavující hlavní město Spojeného království jako je např. Big Ben, Tower bridge apod. Také jsme našli spoustu zajímavých krabiček, které nás velice potěšili :) A celý den jsme zakončili příjemnou procházkou okolo řeky Temže. Po velice náročném dni jsme padli do postele jak zabití. Druhý den ráno nás čekala, tentokrát už ne anglická, snídaně, posilnili jsme se a opět se vydali na lov. Jelikož jsme si naplánovali event na nultém poledníku v Greenwich pořád naše cesta mířila tímto směrem. Sice žádná velká účast na eventu nebyla, ale přesto pár jedinců dorazilo a my se seznámili a příjemně si popovídali. To mi také připomíná, že při jedné z našich cest metrem jsme potkali jednoho pána z Plzně s manželkou, kteří žijí v Londýně už 10let - když na nás někdo promluvil česky, bylo to pro nás poměrně překvapení. Stejně tak byla překvapena paní u památníku v Greenwichi, když ji jeden z členů tripu oslovil krásně česky "No dobý den!" :) Chvíli na nás koukala jak na zjevení, ale pak jsme si také pokecali a podělili se o trable s autobusovou přepravou z/na letiště Stansted... Pak už naše kroky směrovali pomalu, ale jistě opět na King’s Cross a směr letiště. Náš autobus se maličko zpozdil a my se začali bát, abychom stihli naše letadlo, na letišti jsme se né schválně rozdělili (kdyby něchteli trajdat po krámech...) a spěchali na náš gate, protože nám to vycházeli tip ťop. A teď se dostáváme k tomu, proč název „Není Berlín jako Berlín“. Rozděleni na 2 skupiny jsme skoro běželi. Naše skupina uviděla, že nám letadlo odlétá z čísla 57 a informace, že je to až na druhé straně letiště nás vůbec nepotěšila. Když jsme tam celý zadýchaní přišli, moc příjemný pán nám oznámil, že už jsou dveře zavřené a že nás nepustí, a teď co? Přece neodletěli bez nás? Spoustu zajímavých myšlenek se nám honilo hlavou. Pak nás ale napadlo, zavolat druhé skupině, ta nám oznámila, že jsou úplně na jiném nástupišti a že dveře ještě neotevřeli. Spadl nám kámen ze srdce a zase jsme utíkali na protější konec letiště za ostatními. Když jsem je uviděla, ulevilo se mi znovu a naštěstí naposledy. Teď se nám ještě honilo hlavou, jak je možné, že jsme se spletli, však všichni jsme viděli, že tam byl opravdu napsaný Berlín, konečná odpověď, která tuto situaci ukončila byla právě „Nojo, není Berlín jako Berlín“ :D . Posledním naším překvapením bylo, že naše letuška byla Češka a tak jsme si s ní příjemně popovídali. Spokojeně jsme opět doseli na zem a už nás čekalo jen pár hodin v autě. Naše výprava se velice povedla, odlovili jsme spoustu kešek, viděli jsme další část světa, hodně se nasmáli a zakončení bylo přímo excelentní. Kdo ví, co nás čeká zase příště...

Sečteno a podtrženo - nebyl to tak drahý výlet (přepočteno na osobu).... 20€ zpáteční letenky, 6€ parkování na berlínském letišti, £12 za BUS z/na letiště Stansted, £13.25 za dvoudenní lítání po londýnském MHD (nakonec jsem je všechny ukecal na Oyster katru a asi se to vyplatilo...) a £13.5 za noc v hotelu v Notting Hillu + asi 150CZK za naftu :)

Sepsala a sesmolila Olí:), dokomentoval n3oklan

Pro letošní cyklistickou sezónu připravila Doprava Ústeckého kraje v rozmezí od 25. března do 30. října rozšířenou přepravu jízdních kol na 35 linkách zelených autobusů. Většina z nich zapojí cyklovleky či nástavby na kola od Velikonoc, ty co vedou do vyšších horských oblastí tak učiní až od 30. dubna. Přeprava kol je navíc možná na všech pravidelných vlakových linkách DÚK v kraji, na turistické osobní lodi a na 3 z 5 nově zřízených historických železničních linek. Kapacita počtu přepravovaných kol je individuální dle typu vlaku, vozidla či lodi. Autobusy a trolejbusy tarifně integrovaných MHD kola nevozí. Cena přepravy jízdního kola (bez přestupu) zůstává na 20 Kč. Pro cyklisty připravujeme praktické informační pomůcky o linkovém vedení, tarifu a zjednodušené jízdní řády vybraných spojů převážejících jízdní kola.

info: kr-ustecky.cz

Také máte už plné zuby těch motáků v městských mikro-keších? Špatně se loguje? Mudlové na vás koukají, co to balíte? Existuje řešení… Představuje se vám novinka jménem fold-logbook!

Ahoj všem! Hlásím se vám s novým typem článku, s nímž bych chtěla zavzpomínat na své mnohdy vtipné lovecké začátky. Dlouho jsem přemýšlela o tom, jakým článkem bych mohla obohatit stránky Geoseveru a toto mi přišlo jako nejlepší řešení. K tomuto typu článku jsem se rozhodla ve chvíli, kdy padlo první, jak se mezi námi kačery říká, zaříznuté koťátko. Takže: Pojďte se mnou zavzpomínat a nebojte se případně do komentářů podělit s vašimi kačerskými začátky. Můj milý deníčku, píše se 12. říjen roku 2013 a přede mnou stojí první těžký úkol - odlovení první keše. Odhodlávala jsem se k tomuto kroku již dlouhou dobu. Pár let zpětně jsem se s geocachingem setkala poprvé, ale nic moc mi to neřeklo. V létě jsem potkala kamosmichala, který již nějakou dobu lovil a k této hře mě přivedl. Je pravda, že když keš loví někdo jiný a vy ho jen sledujete a v případě nutnosti děláte křoví, je to něco jiného, než když máte krabičku ulovit sami. O tom vám zkušeným kačerům s léty praxe nemohu nic vyprávět. A tak se pomalu přesunu k mým prvním odlovům. V tento den totiž padly hned 3 krabičky. Ke každé napíši svůj typický komentář, na který jste si již zvykli v mých předchozích článcích.

Moje první odlovená keš - Mount Müll (GC2HG1F)

Seznamte se s mou první nalezenou keškou. Pokud kliknete na GC kód, můžete si prohlédnout fotky a pročíst listing, to je jediné, co můžete u této kešky udělat, protože je bohužel již zaarchivovaná. Avšak to, že krabička není fyzicky na místě vám nemůže zabránit v tom, se jít pokochat krásami přírody v těchto místech. Jedná se o odlehlou skalku v klidné přírodě, ze které se můžete kochat nádherným výhledem. Je to přesně takové místo, které je pro geocaching jako stvořené, abych pravdu řekla, tak již v počátcích své kačerské kariéry mě nijak neuchvátily městské keše - chybí mi u nich potřebný klid pro odlov a logování. Máte to tak také? Když mě kamosmichal vytáhl na první odlov, tak jsem se těšila. Geocaching, jak jsem již psala výše, mě uchvátil již v létě. Vyrazili jsme od nás z domova, projeli Varnsdorfem a dostali se přes hranice do Grossschönau. Zastavili jsme na parkovišti a mohla začít naše cesta za dobrodružstvím. Ano, dobrodružství to bylo od chvíle, kdy jsme dorazili k mostu, který byl zatarasen závorou se zákazem průchodu. Otázkou pro nás tedy bylo, jak se dostat na druhou stranu, široko daleko jiná přístupová cesta nebyla a tak jsme byli nuceni zákaz porušit. Přišli jsme k místu, kde měla být keš uložená a v tu chvíli jsme zjistili, že jsme bez spoileru, kde bylo zobrazeno, v jakých místech hledat. Naštěstí jsme s sebou měli georobota - mojí mladší sestru a ta krabičku odhalila během chvilky. Mohla jsem tedy prvně zvolat: LOVU ZDAR!

Kirchen der Oberlausitz # 2 Großschönau (GC33WRJ)

Když jsme odlovili první keš, vydali jsme se za druhou a to byl právě tento kousek. Tato krabička byla velice zapeklitá, není pro mě nic těžšího, než se snažit ulovit kešku na frekventovaném místě a toto jím určitě bylo. Jedná se o krabičku umístěnou v blízkosti hojně navštěvovaného hřbitova a kostela, proto ten název. Upozorňuji, že pokud se vydáte na odlov, nezapomeňte si tužku a papír, protože tato série obsahuje několik zastavení s bonusovými čísly, které vám umožní otevřít bonusovou krabičku, která je umístěna někde pod Luží, kde, to si zjistěte sami :). A teď k samotnému odlovu.

Když jsme přišli na místo, hledali jsme všude možně. Až po delší době jsme umístění odhalili. Sice se jedná o tradičku, ale... Vezměte si s sebou nějakou pomůcku, protože budete muset dolovat, a to celkem hluboko, musím však podotknout, že to není na magnet. Do toho kolem vás bude chodit spousta lidí, takže musíte být nenápadní :). Musím tedy z osobní zkušenosti říci, že odlov této keše nebyl nijak snadný, ale za to byl hodně zábavný. Vřele doporučuji.

Hutberg Großschönau (GCYGWD)

Od kostela jsme se vydali cestou, jež mířila do kopce, který je zalesněn a není z něj téměř žádný výhled, i když na podzim a v zimě je naopak výhled úchvatný. Na kopci se ukrývá krabička a nedaleko od ní je i restaurace, kde se můžete po výšlapu posilnit. Restaurace je krásná a rozhodně stojí za návštěvu. Keška je zde snadno odlovitelná, je na téměř nerušeném místě v lesíku. U této keše se nám nic zajímavého, co by stálo za zmínku, nepřihodilo.

Myslím si, že se vám zde v Grossschönau bude líbit a ráda bych vás touto cestou pozvala na malý výlet právě do těchto končin. Kešek je zde mnohem více, ale o nich někdy příště.

Obrázky použité v článku a ještě mnohé další si můžete prohlédnout na stránkách dané keše (po kliknutí na GC kód).

IQCHAZON3 - je to vlastně "výmysl" varnsdorfského kolegy, který nám věnoval jednu rumburskou kešku - nick, se kterým se sice nelogujeme fyzicky do kešek, ale já osobně ho používám v obmněnách při logování na gc.com...   

Rumburský FTF tým ...

• Jejich revírem je převážně šluknovský výběžek. kde jinde lovit FTFka
• Jejich tempo je vražedné. občas se zadaří do půl hodiny od publikace
• Jejich protivníci jsou ostatní kačeři, co bojují o FTF. samozřejmně ti z Varnsdorfu
• Muži z IQCHAZON3 loví ve dne i v noci. spíš v noci :D
• Jsou vytrvalí a neúnavní. člověku to prostě nedá, dokud nevyluší a (nebo) neodloví
• Jsou připraveni čtyřiadvacet hodin denně. taky né vždy :D
• Jejich tep při zdolávání kopců je 168 až 173 za minutu. pod Popelovou horou jsem skoro položil život, ostatní se jestě hecovali a vybíhali ji
• Jejich úkolem je vyluštit a najít keš co nejrychleji. bez komentáře :D

Postup jak zprovoznit Geocaching Map Enhancements najdete třeba na GeoTřebíčské Wiki

Dne 7. 11. 2015 jsem se vydala se skvělou geogrupou (IQCHAZON3) na odlov jedné noční kešky. Jmenovala se Pulnocni projektant. Musím říci, že již název mě kdysi zaujal a říkala jsem si, že ji musím někdy odlovit. V tento den se poštěstilo a tak jsme vyrazili. Musím říci, že již cesta směr Česká Lípa byla nesmírně zajímavá a smekám klobouk před IQ250, že to vůbec uřídil, byla mlha tak hustá, že by se dala krájet. Když jsme přijeli na místo, vybalili si potřebné věci a zkonzultovali budoucí postup odlovu, mohli jsme se vydat na cestu. Musím říci, že se mi hrozně líbilo, jaká byla cesta, žádné kopce, povrch naprosto úžasný, chvilkami písek, chvilkami tráva a asfaltová cesta. Kačerská cesta je suprově označena a finální keš je umístěna na úžasném místě. Pokud si chcete užít pěkný noční odlov, určitě mohu vřele doporučit. Nečeká vás žádné náročné luštění a vše se odehrává přímo v terénu. Vše potřebné vám sdělí listing. Čeká vás klidné a příjemné lesní prostředí, které úžasně regeneruje mysl . Keška je po všech stránkách úžasně propracovaná a  ta finálka. Doporučuji ji vaší pozornosti.

Cestou jsme vyzvedli ještě keš KALOKAGATHIA. Jistě si říkáte, co ten název znamená. V antickém Řecku se snažili kultivovat nejen tělo, ale i mysl a KALOKAGATHIA označuje rovnováhu mezi těmito dvěma sférami. Jak již říká listing, rovnováhu budete potřebovat při odlovu. Musím říci, že než jsme přišli na místo určení, tak nám to dalo trošinku zabrat, protože se nám zbláznila GPS. Nakonec se vše povedlo dát do kupy a k místu, kde keška je, jsme dorazili za malý okamžik. Pro kešku se vydal IQ250. Keš si k nám cestu našla. Zalogovali jsme se, n3oklan vložil nějaké to CWG a IQ250 vložil TB, které tam teď jistě čeká na někoho, kdo si ho vyzvedne. Když si pak vzpomenu, jak keš hledala svou cestu zpět ke svému úkrytu, tak to byl též skvělý zážitek. Asi 5x se nepodařilo, ale nakonec se tam dostala. Musím říci, že to bylo pěkné zpestření našeho výletu.

Když jsme odlovili KALOKAGATHIU, pokračovali jsme v cestě Pulnocniho projektanta. Ve chvíli, kdy jsme měli odbočovat, tak si n3oklan všiml, že je kousek odtud multinka a že bychom ji mohli zkusit také. Pro zájemce: Jezirko Hrisna Milada. Musím poznamenat, že hledání indicie u jezírka bylo naprosto úžasným okořeněním tohoto výletu a s n3oklanem děkujeme IQ250, Zoidberg.cZ a Chacimu za skvělý zážitek. Vše si přečtete níže v receptu na skvělou pozdní večeři… Musím poznamenat, že se mi líbila chatka, která u jezírka stála, i když jsem ji viděla jen ve svitu baterek. Jezírko jsem téměř nezahlédla, ale muselo být také moc pěkné. Kešku jsme však nechali skrytou naším očím, protože nás vedla mimo naši cestu a už nás celkem tížil čas. A jelikož mě i teď trošku žene čas, tak se s vámi již rozloučím prostřednictvím slíbeného receptu.

Potkal kačer… kačera, aneb, Recept na skvělou pozdní večeři

Ingredience:

• velký rybník
• velký kačer
• 2 skvěle svítící baterky
• 2 dost tvrdé stromy
• "hladové strávníky" – lačnící po zážitcích samozřejmě

Postup: Přijdeme k velkému rybníku, začneme si povídat, ohlížet se kolem sebe. Protože je tma, musíme použít skvěle svítící baterku. Po zaslechnutí zvuku se musíme správně otočit a objevit vzlétajícího kačera. Když zjistíme, že kačer poněkud zblble letí, postavíme mu správně do cesty 2 stromy. O jeden se chudák otře křídlem, do druhého narazí hlavou – to aby byl správně omráčen a spadl k nám na zem. Když kačer spadne na zem, necháme ho oklepat a s pomocí druhé baterky ho nasměrujeme zpět do rybníka.

RECEPT PROSÍM BERTE JAKO ČISTĚ RECESIVNÍ A NEUBLIŽUJTE KAČEROVI. VĚŘÍM TOMU, ŽE JEDNOU MU TO STAČILO A JEŠTĚ TEĎ SE Z TOHO NĚKDE OKLEPÁVÁ.

Přeji vám všem lovu zdar a užívejte si nevšedních zážitků.

Je to již delší dobu (od 18. 7. 2015), co slibuji, že napíši článek o konaném eventu. Tentokrát se trošku rozepíši o eventu s názvem Dole v dole. Musím říci, že všem zúčastněným udělal asi velikou radost.