Když jsme vás před rokem zvali na obrazec půllitru, bylo ještě pár věcí jinak. Geopivko se prakticky rozpadlo, o keše se nikdo nestará.

Říká se jim různě - předměty putovní, trackovatelné, trasovatelné, travely, či puťáci. O čem je řeč? Jedná se o věci, které na první pohled mohou vypadat jako cosi k výměně.

Občas se po něčem volá - a mohl by to být nesmysl. Nejsme konkrétní?

Když jsem před pár dny koukal na mapu putovních předmětů v okolí a odmyslel si všechny ztracené (dopusud neoznačené za ztracené) puťáky, zbyly mi na té mapě pouhé dva.

Mělo to být letos trochu jinak. I tentokrát měl GeoOhýnek pořádat KPBJN s rodinou a vybral si k tomu jakousi vesnici u Sychrova, možná přímo Sychrov, to už pro hosip nevím.

Dne 23. dubna 2016 se na Valdeku ve Šluknovském výběžku uskutečnilo CITO VALDEK GEOSEVER 2016 (GC6DA6D) - úklid pohozených odpadků v přírodě.

Možná by se teď někomu mohlo zdát, že vám teď budu vyprávět o výletě do Berlína, ale chyba! my jsme tentokrát navštívili LONDÝN. Náš trip začal srazem dne 25.1. 2016 ve 23:00 na Lužickém náměstí, když jsme se tam všichni sešli. Docela nás pobavilo, že jeden člen z naší skupiny sebou neměl ani malý batůžek, pouze kartáček v kapse, který ještě strčil ke mě do tašky :D Ale samozřejmě ani my toho sebou moc neměli, jeli jsme jen na otočku. I když jsme vyjížděli na noc, cesta byla docela veselá a rychle ubíhala, možná to bylo také tou trochou alkoholu, ale to si řidič asi nemyslel. Řidič trpěl jako pes, obzvlášť když cca 80km před Berlínem všichni usnuli a já v autě zůstal jen s rádiem a hustym Wimpym. Jelikož jsme odlítali z Berlína, nemohli jsme si odpustit jednu krabičku, která měla/má být nejoblíbenější na světě. Zaparkovali jsme kousek od ní a došli si to, po nějaké chvilce hledání jsme si mysleli, že jsme tu zbytečně, ale nevzdali jsme to a po pár minutách jsme konečně logovali. Poté cesta opět k autu a vyrazili jsme na letiště. Tam jsme si našli krásné místečko k zaparkování a už se těšili na letištní kontrolu, nikoho z nás naštěstí nezatkli a my jsme si šli na chvíli odpočinout a počkat na naše letadlo, letělo nám to zhruba kolem 7-8 hodiny ranní. Těsně před nástupem se vedle nás posadila slečna, která začala jíst jakousi bagetu, ze které se nám málem jeden člen pozvracel, naštěstí tento pocit byl odbourán a my klidně mohli letět. Bagetka byla vajíčková, a jelikož dotyčný měl už delší dobu rozhašený žaludek, měl opravdu na krajíčku :D Let netrval nijak dlouho a začali jsme klesat. Dále jsme měli nasednout na autobus a dostat se do centra a hle! První problém, měli jsme objednané lístky do předu, ale na letišti nám bylo řečeno, že společnost se kterou jsme měli absolvovat cestu vlastně už neexistuje :D První moje myšlenka, když nám to projíždějící řidič oznámil, bylo, že je 60 liber nenávratně v pr**li.... Existuje, ale přestala obsluhovat letiště Stansted a my měli starosti navíc... Tak jsme přemýšleli co budeme dělat, naštěstí jsme dostali dobrou radu a odjeli s jiným autobusem, který měl nahrazovat ten minulý. Docela se nám ulevilo, když jsme seděli a měli namířeno do centra Londýna :) Dorazili jsme na známé nádraží King’s Cross. Naprosto jinam, než jsmě měli původně přijet, ale.... Náš první plán byl se dobře najíst, nejlépe klasickou anglickou snídaní. Našli jsme takovou příjemnou hospůdku a tam se pořádně nadlábli. A napojili - pinta pivka za £4.10 sice nepatří z nejlevnějších, ale dal jsem si rovnou dvě - já sem v aute pít nemohl :D Všude kde jsme prošli jsme samozřejmě kontrolovali, jestli se tam nenachází nějaká krabička a když, tak se stala naší obětí. Nebylo to tak horké, ale když se nějaká namanula, zobli jsme ji :) Další náš cíl byl najít náš předem objednaný hotel resp. domácí hotýlek, a když už jsme stáli před ním měli jsme konečně pocit, že si na chvíli odpočineme a taky že jo, pokojíček nás příjemně překvapil a všichni jsme si zhruba na hodinku zalezli do postele a dali si šlofíka, vždyť jsme celou noc nespali. Pak jsme vyrazili na pořádný lov jak kešek, tak nádherných pohledů na krásy Londýna. Viděli jsme památky proslavující hlavní město Spojeného království jako je např. Big Ben, Tower bridge apod. Také jsme našli spoustu zajímavých krabiček, které nás velice potěšili :) A celý den jsme zakončili příjemnou procházkou okolo řeky Temže. Po velice náročném dni jsme padli do postele jak zabití. Druhý den ráno nás čekala, tentokrát už ne anglická, snídaně, posilnili jsme se a opět se vydali na lov. Jelikož jsme si naplánovali event na nultém poledníku v Greenwich pořád naše cesta mířila tímto směrem. Sice žádná velká účast na eventu nebyla, ale přesto pár jedinců dorazilo a my se seznámili a příjemně si popovídali. To mi také připomíná, že při jedné z našich cest metrem jsme potkali jednoho pána z Plzně s manželkou, kteří žijí v Londýně už 10let - když na nás někdo promluvil česky, bylo to pro nás poměrně překvapení. Stejně tak byla překvapena paní u památníku v Greenwichi, když ji jeden z členů tripu oslovil krásně česky "No dobý den!" :) Chvíli na nás koukala jak na zjevení, ale pak jsme si také pokecali a podělili se o trable s autobusovou přepravou z/na letiště Stansted... Pak už naše kroky směrovali pomalu, ale jistě opět na King’s Cross a směr letiště. Náš autobus se maličko zpozdil a my se začali bát, abychom stihli naše letadlo, na letišti jsme se né schválně rozdělili (kdyby něchteli trajdat po krámech...) a spěchali na náš gate, protože nám to vycházeli tip ťop. A teď se dostáváme k tomu, proč název „Není Berlín jako Berlín“. Rozděleni na 2 skupiny jsme skoro běželi. Naše skupina uviděla, že nám letadlo odlétá z čísla 57 a informace, že je to až na druhé straně letiště nás vůbec nepotěšila. Když jsme tam celý zadýchaní přišli, moc příjemný pán nám oznámil, že už jsou dveře zavřené a že nás nepustí, a teď co? Přece neodletěli bez nás? Spoustu zajímavých myšlenek se nám honilo hlavou. Pak nás ale napadlo, zavolat druhé skupině, ta nám oznámila, že jsou úplně na jiném nástupišti a že dveře ještě neotevřeli. Spadl nám kámen ze srdce a zase jsme utíkali na protější konec letiště za ostatními. Když jsem je uviděla, ulevilo se mi znovu a naštěstí naposledy. Teď se nám ještě honilo hlavou, jak je možné, že jsme se spletli, však všichni jsme viděli, že tam byl opravdu napsaný Berlín, konečná odpověď, která tuto situaci ukončila byla právě „Nojo, není Berlín jako Berlín“ :D . Posledním naším překvapením bylo, že naše letuška byla Češka a tak jsme si s ní příjemně popovídali. Spokojeně jsme opět doseli na zem a už nás čekalo jen pár hodin v autě. Naše výprava se velice povedla, odlovili jsme spoustu kešek, viděli jsme další část světa, hodně se nasmáli a zakončení bylo přímo excelentní. Kdo ví, co nás čeká zase příště...

Sečteno a podtrženo - nebyl to tak drahý výlet (přepočteno na osobu).... 20€ zpáteční letenky, 6€ parkování na berlínském letišti, £12 za BUS z/na letiště Stansted, £13.25 za dvoudenní lítání po londýnském MHD (nakonec jsem je všechny ukecal na Oyster katru a asi se to vyplatilo...) a £13.5 za noc v hotelu v Notting Hillu + asi 150CZK za naftu :)

Sepsala a sesmolila Olí:), dokomentoval n3oklan

Pro letošní cyklistickou sezónu připravila Doprava Ústeckého kraje v rozmezí od 25. března do 30. října rozšířenou přepravu jízdních kol na 35 linkách zelených autobusů. Většina z nich zapojí cyklovleky či nástavby na kola od Velikonoc, ty co vedou do vyšších horských oblastí tak učiní až od 30. dubna. Přeprava kol je navíc možná na všech pravidelných vlakových linkách DÚK v kraji, na turistické osobní lodi a na 3 z 5 nově zřízených historických železničních linek. Kapacita počtu přepravovaných kol je individuální dle typu vlaku, vozidla či lodi. Autobusy a trolejbusy tarifně integrovaných MHD kola nevozí. Cena přepravy jízdního kola (bez přestupu) zůstává na 20 Kč. Pro cyklisty připravujeme praktické informační pomůcky o linkovém vedení, tarifu a zjednodušené jízdní řády vybraných spojů převážejících jízdní kola.

info: kr-ustecky.cz

Také máte už plné zuby těch motáků v městských mikro-keších? Špatně se loguje? Mudlové na vás koukají, co to balíte? Existuje řešení… Představuje se vám novinka jménem fold-logbook!